Eliška Drefková, Pavla Pažoutová

Na začátku března nám paní učitelka na češtinu zadala úkol – napsat a vytvořit knihu.

Na práci jsme měli měsíc. Zadání znělo: hlavní postav, parťák a jedna záporná postava. Každá třída měla určený počet stran, podle věkové kategorie.

Zdálo se nám to nesplnitelné, ale nakonec se nám to všem povedlo a s výsledkem jsme spokojeni.

První týden jsme si měli rozmyslet, o čem budeme psát a potom už jsme mohli začít tvořit. Někdo to měl hotové už za 14 dní a jen něco dodělával a vylepšoval a někdo zase odevzdával práci až po termínu.

Celkově nám úkol přišel zajímavý a jsme rádi, že jsme si mohli vyzkoušet něco jiného a nového.

Oxana Parovinčáková

Byl to ten nejnáročnější projekt, jaký jsem kdy zažila. Když s tím přišla paní učitelka, nebyla jsem z toho příliš nadšená.

První den nám paní učitelka sdělila termín a zadání. Začali jsme psát to, co nás v tu chvíli napadlo. Všichni jsme si museli dobře rozmyslet, o čem budeme psát.

V dalších hodinách paní učitelka chodila po třídě a každého žáka se ptala, o čem píše, jaké je jméno hlavní postavy, kdo to je, název knížky a jaký píšeme žánr.

Já jsem psala o dívce Mie, která si zažila depresivní dětství. Je to drama. Tohle téma jsem si vybrala, protože jsem si prožila něco podobného.

Nejvíc mě na knížce bavilo kreslení obrázků a přepisování knížky do počítače.

Lenka Ježková

Vše začalo na začátku března, když nám paní učitelka oznámila tento projekt. Všichni se s tím poprali na výbornou, akorát nervy byly velký. Stres z toho, o čem psát, čekal každého z nás. Určený termín byl jeden měsíc, stejně se moc nestíhalo a času nám to zabralo hodně. Nakonec se vše stihlo, knihy mladších spolužáků dokázaly překvapit i ty starší z nás. Každopádně si myslím, že každý dělal svou výtvarnou i psací práci na maximum. Pan učitel na výtvarnou výchovu nám hodně pomohl, ale to i naše paní učitelka na češtinu. I když se občas nám žákům nedařilo, hlavně v tom odevzdat práci v určeném termínu. Hold času bylo málo a práce dost. Ale z mého pohledu jsme ze sebe vytáhli opravdu hodně. Mě tento projekt hodně bavil, určitě ne jen mě. A se svou knížkou jsem opravdu spokojená.

Marie Kordová

Přijde mi to jako skvělá věc, bylo v tom aktivní zapojení celé češtiny, jak psaní, čtení, orientace v textu a taky naše vlastní fantazie

Každý jsme se do toho vžili a bylo to zase jiné aktivní učení, takže se mi to líbilo. Hold mě baví psát jak slohové práce, tak nějaké ty příběhy, ve kterých se můžu realizovat a vžít se do nich. Určitě bych ocenila, kdybychom psali více slohové práce. Z toho vyplývá, že den s knihou byl dobrý nápad a opravdu mě to bavilo.